Veselí nad Lužnicí „B“ – Větrovy „A“ 1-2

Smrž F., Zatloukal M.

všechny fotografie: http://skvetrovy.rajce.idnes.cz/Veseli_nad_Luznici_B_-_Vetrovy_A_1_2_%2C8.10.2016/

V sobotu odpoledne jsme vyrazili na další mistrovské utkání do “dalekého“ Veselí nad Lužnicí. Bylo sychravo a kdosi v autě prohlásil „Prší nám štěstí, VYHRAJEME“.  Tato věta se později ukázala jako vskutku pravdivá. Oproti minulému týdnu do Veselí nedorazili naši bourači a motory týmu Zbyňďa a Sedlo, a tak se sestava musela měnit. I přes tyto absence jsme poskládali základ dost slušný na to, abychom soupeře přehráli kombinačně a měli ze hry radost. Což se, ale bohužel nedělo. První poločas se dá přirovnat k ochotnickému vystoupení, kde v hlavních rolích hrála nepřesnost, zbrklost a nedostatečný pohyb. Této naší rozehrané grotesce začali domácí také pomalu využívat a hned v úvodu měli spoustu nebezpečných rohů a centrů do vápna. Ty ovšem zdatně odvracel především Jelda nebo brankář Kimlík. Poté jsme se ke slovu dostali i my a hned to přineslo úspěch v podobě vedení. Po důrazu Geldy a šikovnosti Dvořáka se míč dostal k Fandovi a ten již nezaváhal. Už už to vypadalo, že poločas skončí 0:1. Jenže těsně před koncem se dostal domácí útočník před našeho brankáře a skákající míč šikovně loboval přes něj. V tomto momentu nám štěstěna úplně nepřála. Míč směřující do prázdné brány ještě s vypětím všech sil vykopnul dobíhající Jelda, který ovšem zasáhl přibíhajícího Míšu B., a ten se tak stal nešťastným hrdinou okamžiku 1:1. Do druhého poločasu jsme šli s tím, že musíme zlepšit úplně vše, abychom mohli odjíždět se vztyčenou hlavou. To se nakonec i povedlo, kdy jsme přidali hlavně na bojovnosti. Odměnou pak byla gólová radost ze 72. minuty. Akce začala již na naší polovině, když Dvořák vybojoval míč a rychle ho posunul na pravém křídlo na Fandu. Ten z prvního doteku vyslal křižnou přihrávku přímo do “běhu“ na po celém okrese obávaného střelce Gerda Mullera (pozn. redakce rodným jménem Miroslav Zatloukal, kdyby se článek náhodou zatoulal až za hranice okresu) a ten již neměl problém míč uklidit svoji levou nohou, jak se sluší a patří. Škodou bylo, že při jeho druhé šanci, do které ho vyslal domácí gólman již tak chladnou hlavu neměl. Střela prošla těsně vedle levé tyče, kde ještě dobíhal Fanda, ale již dorazit nestihl. Nemuselo nás to mrzet ani poté co nám na nervy zabrnkal Jarda, když na stoperu zkoušel neúspěšně kličku. Požár však stihl ještě uhasit, a tak mohlo dojít na vítězný chorál Větrovy válí.

dsc_0206

Komentáře nejsou povoleny.